Domácí postřik proti mšicím a molicím: 4 recepty z bylinek, které máte na zahradě
Čtyři recepty na postřik proti mšicím a molicím z máty, cibule, česneku a mýdla, které namícháte za pár minut. A hlavně: kdy stříkat, aby postřik zabral a nespálil listy.
Mšice se množí tak rychle, že jeden postřik nestačí
Mšice přezimují jako vajíčka na zimních hostitelích a na jaře přecházejí na letní rostliny okřídlené samice. Ty pak rodí živé larvy bez oplození – samec k rozmnožování vůbec není potřeba. Generace se překrývají, takže se kolonie rozrůstá geometrickou řadou a vrchol výhonu obsadí dřív, než si jí všimnete. Sedí hlavně na spodní straně listů a na nejmladších, nejměkčích výhonech. Vylučují medovici, na které se usadí černá plíseň, takže napadená rostlina časem zčerná a přestane růst.
Molice vypadají jako drobné bílé mušky, které při dotyku vyletí obláčkem. Dospělci kladou vajíčka na rub listů, larvy jsou ploché a přisedlé – ty je nejtěžší zasáhnout, protože je kapka postřiku neobleje. Právě proto se musí stříkat opakovaně, aby se zasáhly i nově vylíhnuté larvy.
1. Mátový postřik: 100 g čerstvé máty na litr vody
Čerstvou mátu peprnou (100 g natě, nebo 20 g sušené) nasekejte a zalijte 1 litrem vroucí vody. Přikryjte poklicí a nechte 24 hodin louhovat. Sceďte přes plátno nebo jemné sítko a před použitím nařeďte 1:1 s čistou vodou. Mentol a menton v mátě mšice i molice odpuzují a narušují jejich orientaci. Do litru hotového postřiku přidejte lžičku draselného mýdla, aby roztok na listu lépe ulpěl.
2. Cibulovo-česnekový výluh: 2 cibule a 3 stroužky česneku
Dvě střední cibule (asi 150 g) a tři stroužky česneku nakrájejte najemno a zalijte 1 litrem vlažné vody. Nechte 24 hodin, maximálně 48 hodin macerovat – déle už roztok začíná kvasit a zapáchá. Sceďte a nařeďte 1:5, tedy jeden díl výluhu na pět dílů vody. Sirné sloučeniny z cibule a allicin z česneku účinkují na mšice, molice i třásněnky. Výluh zároveň trochu odpuzuje mravence, kteří mšice chrání.
3. Mýdlový roztok s olejem: nejuniverzálnější varianta
Do litru vlažné vody dejte jednu lžičku draselného (jádrového) mýdla a jednu lžičku rostlinného oleje. Olej nejdřív rozmíchejte v malém množství mýdlové vody, teprve pak dolijte zbytek – jinak zůstane na hladině. Mýdlo naruší voskovou kutikulu hmyzu, olejový film ho pak udusí. Tento roztok zabírá i na larvy molic, na které samotná voda nestačí.
Pozor: olejové postřiky se nesmějí aplikovat při teplotě nad 25 °C. Olej na rozpáleném listu spálí pletivo stejně spolehlivě jako přímé slunce. Před plošným ošetřením vždy vyzkoušejte roztok na jednom listu a počkejte 24 až 48 hodin, jestli se neobjeví skvrny nebo zesvětlání.
4. Kopřivový a pelyňkový výluh
Na 10 litrů vody dejte 1 kg čerstvých kopřiv bez kořínků a nechte 12 až 24 hodin louhovat. Neprodlužujte to na několik dní – pak už vzniká kvasný zákal, který je sice výborné hnojivo, ale jako postřik na listy se nehodí. Sceďte a nařeďte 1:5. Kopřivový výluh obsahuje křemík a stopové prvky, které zpevňují pletiva, takže rostlina je pro mšice méně lákavá.
Silnější variantou je pelyněk: 1 kg čerstvé natě na 10 litrů vody, 24 hodin louhovat a ředit 1:1. Pelyněk obsahuje hořčiny a silice, které odpuzují molice i mšice. Nedávejte ho na mladé sazenice, může je přibrzdit v růstu.
Kdy stříkat: večer, ne v poledne
Ideální okno je večer po 18. hodině, případně brzy ráno. Teplota by se měla pohybovat mezi 15 a 22 °C a na rostlinu nesmí přímo svítit slunce. Večer je vzduch vlhčí, kapky na listu vydrží déle a rostlina má přes noc čas je vstřebat.
Polední stříkání má tři konkrétní problémy. Za prvé kapka vody na listu funguje jako čočka a soustředí sluneční paprsky – na listu vznikne spálená skvrna. Za druhé se voda v horku rychle odpaří a na povrchu zůstane zkoncentrované mýdlo nebo soli z výluhu, které pletivo poleptají. Za třetí jsou přes den aktivní včely, čmeláci a draví brouci včetně slunéček, kteří mšice likvidují – postřik v poledne zabijete hlavně je.
Jak stříkat, aby to fungovalo
Aplikujte jemnou mlhou na spodní stranu listů, dokud roztok nezačne odkapávat. Mšice jsou na rubu listů, takže stříkání shora znamená, že se jich netknou ani dvě procenta. Postup opakujte třikrát v intervalu 3 až 4 dnů, tím se přeruší cyklus a zasáhnete nové larvy. Nestříkejte na otevřené květy, na rostliny před deštěm a na rostliny, které usychají žízní – oslabený list snese mýdlo i olej mnohem hůř. Recepty střídejte, aby si hmyz nezvykl a zároveň se rostlina nezničila jednostranným ošetřením.
Než sáhnete po postřiku
Nejsilněji napadené vrcholové výhony odstřihněte a dejte do zavázaného pytle, ne na kompost. První pomoc je i silný proud vody z hadice, který mšice spláchne dolů na zem. Proti mšicím pomůže pás lepidla kolem kmene nebo jednoduchý límec – mravenci totiž mšice na rostliny nosí a chrání je před predátory. U molice ve skleníku vyvěste žluté lepové desky: dospělci se na žlutou barvu slétají a vy tak poznáte, jestli populace roste, nebo po postřiku klesá.
Foto: Petr Ganaj / Pexels