Sušení prádla v bytě: kolik vlhkosti pustíte do vzduchu a kdy se vyplatí sušička
Jedna dávka prádla ze 6 kg bavlny odnese z pračky kolem 2,5 kg vody a tu pak vypustíte do vzduchu v bytě. Rozhodnutí mezi věšákem, balkonem a sušičkou je proto hlavně otázka vlhkosti, větrání a ceny za kilowatthodinu.
Pračka na 1200 otáček nechá v bavlněném prádle zhruba 45 až 50 procent vody. Z dávky 6 kg suchého prádla se tak vrací 2,5 kg vody, které při věšení odejdou do vzduchu. Byt 50 m² se stropem 2,6 m obsahuje 130 m³ vzduchu a ten při 21 °C pojme maximálně kolem 18 g vodní páry na metr krychlový. Kdybyste prádlo usušili v uzavřené místnosti bez větrání, chtělo by se do vzduchu dostat 19 g na metr krychlový – tedy víc, než vzduch unese.
Kolik vody věšení skutečně vypustí
V praxi se to projeví tak, že relativní vlhkost v místnosti vyleze na 70 až 85 procent a přebytek zkondenzuje na nejchladnějších plochách. Typicky jsou to okna, rohy u vnějších zdí, parapety a místa za skříněmi u obvodové stěny. Když sušíte dvě dávky po sobě ve stejné místnosti bez vyvětrání, sčítá se to.
Pro srovnání: běžná sušička s tepelným čerpadlem má za jeden cyklus v nádržce 2 až 3 litry kondenzátu. To je stejná voda, jen zachycená v plastové nádržce místo v ovzduší ložnice.
Kde se z vlhkosti stane plíseň
Plísně nepotřebují mokrou zeď, stačí jim povrch s relativní vlhkostí nad 75 až 80 procent. Při pokojové teplotě 20 až 25 °C klíčí spory zhruba za dva až čtyři dny. Pokud tedy věšíte prádlo každý týden v koupelně bez okna a bez odtahu, máte za měsíc zaděláno na černé mapy ve spárách a na silikonu.
Nejcitlivější jsou byty v panelových domech s tepelnými mosty – tam stačí vlhkost 65 procent a roh u stropu už je mokrý. Vlhkost v bytě se měří levným digitálním vlhkoměrem za 200 až 400 Kč, stojí za to ho mít v místnosti, kde sušíte.
Sušička: 8 Kč, nebo 19 Kč za dávku
Sušička s tepelným čerpadlem (třída A+++ v novém značení) spotřebuje na dávku 8 kg kolem 1,3 až 1,8 kWh. Při ceně kolem 5,50 Kč za kWh i s distribucí je to 7 až 10 Kč na jedno sušení. Starší kondenzační sušička bez tepelného čerpadla si vezme 3 až 4 kWh, tedy 17 až 22 Kč.
Věšení stojí nula korun na elektřině, ale v zimě platíte teplem. Jedno pořádné vyvětrání bytu 50 m² v mrazu (výměna vzduchu při minus dvou a vytápění na 22 °C) spolkne zhruba 1 kWh, tedy 5 až 6 Kč. Když kvůli sušení větráte třikrát denně místo jednou, jste na 10 až 12 Kč denně – a to už jste na ceně sušičky.
Odvlhčovač jako třetí cesta: kompresorový přístroj s příkonem 300 W vysuší 2,5 litru za tři až čtyři hodiny, což je přibližně 1 kWh, tedy 5 až 6 Kč. Vlhkost nesníží jen tak, ale opravdu ji z místnosti dostane.
Kdy se investice do sušičky vrátí
Pořizovací cena sušičky s tepelným čerpadlem je v Česku zhruba 10 000 až 16 000 Kč, kondenzační model 7 000 až 10 000 Kč. Rozdíl 4 000 Kč se při třech dávkách týdně (156 dávek ročně) vrátí za dva a půl roku: kondenzační sušička spálí za rok kolem 550 kWh, tepelné čerpadlo kolem 240 kWh, rozdíl 310 kWh dělá přes 1 700 Kč ročně.
Proti věšení se ale sušička nezaplatí nikdy, pokud nemáte problém s vlhkostí. Tady se nepočítá elektřina, ale škoda. Sanace plísně v koupelně nebo na zdi u okna vyjde na 5 000 až 30 000 Kč podle rozsahu, výměna napadené omítky i víc. Pokud máte v bytě dlouhodobě přes 65 procent vlhkosti, je sušička levnější varianta než sanační firma.
Balkon a sušárna: nejlevnější, ale s podmínkami
Venkovní sušení je energeticky nejvýhodnější – v létě schne prádlo 3 až 6 hodin, v zimě při minus pěti dva dny, protože voda z vlákna sublimuje. Pozor ale na dvě věci. Za prvé, v řadě domů sušení na balkoně zakazují stanovy společenství vlastníků, obvykle kvůli vzhledu fasády – vyplatí se to ověřit dřív, než natáhnete šňůru. Za druhé, na balkoně u rušné ulice prádlo nasaje prach a pyl; pro alergika je to špatná volba.
Společná sušárna v domě je kompromis: vlhkost zůstane mimo byt, ale často bývá v suterénu bez odvětrání, takže prádlo schne dlouho a voní zatuchlinou. Pomáhá větrák a otevřené okno, ne zavřená místnost.
Jak sušit v bytě, aby nevznikla plíseň
Pokud věšíte doma, držte se těchto bodů. Sušte v místnosti, kterou můžete zavřít a vyvětrat – ideálně koupelna s oknem nebo chodba, ne ložnice. Během sušení větrejte nárazově: otevřít všechna okna na pět až deset minut, třikrát až čtyřikrát denně, místo celodenního mikroventilace. Prádlo věšte co nejdál od obvodové zdi, s odstupem alespoň 10 cm, a nezastavujte jím radiátor. Neblokujte vlhkoměr na parapetu.
Sušicí stojan s aktivním větráním nebo topným tělesem o příkonu 200 až 300 W zkrátí dobu schnutí z 18 hodin na 6 až 8 a spotřebuje 1,5 až 2 kWh, tedy 8 až 11 Kč za dávku. To je cena srovnatelná s tepelným čerpadlem v sušičce, ale bez nároku na místo v koupelně a bez rizika, že srazíte prádlo na zem.
Do sušičky nepatří vlna, hedvábí a elastan – ty se srazí nebo ztratí pružnost. Naopak ručníky a froté z ní vylezou měkčí a bez ztvrdlé krusty, kterou dělá tvrdá voda při věšení. Filtr chmýří čistěte po každé dávce, jinak roste spotřeba i doba sušení.
